Praha, 28. června 2023 – Mezi rokem 2019 a 2022 výrazně vzrostl celkový počet případů pracovní neschopnosti o 88 %. V případě mužů byl nárůst případů pracovní neschopnosti 83 % a v případě žen dokonce o 92 %. Je otázkou, do jaké míry tento vývoj způsobilo zrušení karenční doby v červenci 2019, kdy začaly být zaměstnancům hrazeny i první tři dny nemoci, a do jaké míry to způsobovaly jiné (zdravotní) faktory. Další zajímavá data přináší aktuální analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) na téma zaměstnanců.
Srovnání let 2019 – 2022 přináší velmi zajímavé údaje. Období celosvětové koronavirové krize se promítlo do ekonomiky i soukromí obyvatel a rok 2020 představuje zásadní změny v pracovním i životním stylu podnikatelů a zaměstnanců i jejich rodin. On-line výuka žáků a studentů v důsledku uzavření škol a výrazné rozšíření práce z domova vyvolalo nový tlak na zaměstnavatele. Z hlediska makroekonomického se tato situace projevila za rok 2020 ve dvou základních údajích následovně – meziroční průměrná míra inflace 3,2 % a meziroční růst HDP ve stálých cenách – 5,6 %, což byl druhý nejhorší výsledek od roku od rok 1993.
Po postupném odeznívání dopadů pandemie Covid-19 zasáhla především Evropu v únoru 2022 ruská agrese na Ukrajinu, největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války. Pro ČR to znamenalo několik zásadních důsledků, se kterými se naše země vyrovnává dosud – bezprecedentní příliv ukrajinských běženců s enormním náporem na sféru humanitární pomoci uvnitř republiky, vyvolání potřeby okamžité masivní humanitární a jiné podpory na Ukrajině, bezprostřední omezení politických a hospodářských vztahů s Ruskem a Běloruskem s dopadem do zahraničního obchodu i hospodářské činnosti mnoha podniků dosud spolupracujících s těmito dvěma zeměmi. V důsledku těchto událostí se míra inflace vyšplhala koncem roku 2021 na 9,9 % s tendencí výrazného růstu v roce 2022, kdy dosáhla v září 2022 úrovně 18 %. Průměrná meziroční míra inflace za rok 2021 byla 3,8 % a za rok 2022 nepoměrně vyšších 15,1 %. Vývoj HDP (ve stálých cenách) byl na úrovni 3,3 % v roce 2021, resp. 2,4 % v roce 2022.
Míra zaměstnanosti byla koncem roku 2022 nejvyšší v Praze a Středočeském kraji (64,1 % a 60,5 %) a překvapivě rovněž v Karlovarském kraji (60,3 %). Oproti tomu byla v tomtéž roce nejnižší míra zaměstnanosti v krajích Moravskoslezském, Královéhradeckém a Libereckém (56,2 % a po 56,8 %). V roce 2021 se nezaměstnanost snížila prakticky na úroveň roku 2019 a udržela se na stejné úrovni i v roce 2022. Největší převis volných pracovních míst oproti počtu nezaměstnaných je v Praze a ve Středočeském kraji.
„Zrušení karenční doby přineslo dva specifické dopady – výraznější zvýšení příjmů nemocných zaměstnanců a na druhé straně zvýšení nákladů zaměstnavatelů v řádu několika miliard korun ročně,“ uvádí předseda představenstva AMSP ČR Josef Jaroš.
Celkový počet případů pracovní neschopnosti v ČR
(K 31.12. roku, tisíce osob, 15 let a starší)
| CELKEM | Muži | Ženy | |
| 2022 | 3 437 913 | 1 578 600 | 1 859 313 |
| 2021 | 2 717 968 | 1 320 162 | 1 397 806 |
| 2020 | 2 293 733 | 1 095 500 | 1 198 233 |
| 2019 | 1 832 412 | 862 360 | 970 052 |
Zdroj: statistiky VÚBP
„Kompenzace poskytovaná státem ve formě snížení nemocenských odvodů je nedostatečná a nepokrývá ani celé dva dny dočasné pracovní neschopnosti z důvodu nemoci zaměstnanců,“ komentuje praxi místopředsedkyně představenstva AMSP ČR Pavla Břečková, která působí ve strojírenské firmě. „Zaměstnavatelé také argumentují i tím, že je nemocenská s placením prvních tří dnů nemoci často zneužívána. Zhruba polovina zaměstnavatelů řeší tuto problematiku poskytováním několika dnů specifického placeného volna tzv. sick days,“ doplňuje Břečková.
Současné politické diskuse o opětovném zavedení karenční doby se v podstatě opírají o obdobné argumenty jako v roce 2008, kdy byla karenční doba v ČR zavedena, a v roce 2019, kdy byla karenční doba zrušena. Tuto situaci rovněž ilustrují uvedená data o nárůstu počtu dnů pracovní neschopnosti mezi roky 2015, resp. 2019 a 2021.
Nejnižší průměrné procento pracovní neschopnosti je v malých podnicích (1-49 zaměstnanců) – 4,9 %, nejvyšší průměr je ve středních podnicích (100-249 a 250-499) – 6,12 resp. 6,17 %.
V období let 2015 – 2022 došlo k výraznému vzrůstu mezd ve všech parametrech. Průměrná měsíční mzda v národním hospodářství vzrostla v tomto období o 50 %, mezi roky 2019 a 2022 o 16 %. Největší vzrůst mezd mezi roky 2019-2022 zaznamenaly skupiny pracovníků ve službách a prodeji, specialistů a pomocných a nekvalifikovaných pracovníků. Naopak nejnižší vzrůst mezd zaznamenaly v tomto období skupiny řemeslníků/opravářů a úředníků. Rozdíl mezi nejnižším a nejvyšším procentem růstu činil cca 8,5 %.
Nejvyšší průměrné měsíční mzdy byly v roce 2022 v odvětvích informačních a komunikačních technologií (71 359 Kč), peněžnictví a pojišťovnictví (68 030 Kč). Na spodní úrovni průměrných měsíčních mezd byla odvětví ubytování, stravování a pohostinství (23 708 Kč), administrativní a podpůrné činnosti (28 795 Kč) a zemědělství, lesnictví a rybářství (32 191 Kč).
Zajímavý je pokles mezd v odvětví zdravotnictví a sociální péče mezi roky 2021 a 2022 o 4,3 %. Vyšší měsíční průměr v roce 2021 spočíval především v mimořádných „covidových“ odměnách ve zdravotnictví, které se již neopakovaly v roce 2022. Přesto se průměrné měsíční mzdy v tomto oboru výrazněji zvýšily oproti roku 2020 a oproti roku 2019 o 21,4 %. Naopak nejvyšší vzrůst mezd v období 2019-2022 byl v odvětví administrativních a podpůrných činností o 25,3 %.
Rozdíly mezi mzdami mužů a žen jsou dlouhodobým problémem nejen v ČR, ale i v EU. Výrazným faktorem pro odměňování žen je přerušení kariéry v souvislosti s mateřskou dovolenou, která je nejčastěji spojená s následnou několikaletou péčí o dítě. Ze statistik vyplývá, že rozdíl v odměňování mužů a žen je ve všech věkových kategoriích. Pro srovnávání rozdílů mezd mužů a žen se využívá ukazatel GPG – Gender Pay Gap. Jde o relativní rozdíl mediánu mzdy mužů a žen, který se vyjadřuje v procentech. Z pohledu do nedávné minulosti vyplývá, že v letech 2006–2007 byly mzdy žen o cca 20 % nižší než mzdy mužů. Podle posledních dat Eurostatu je v Evropské unii průměrný rozdíl mezi hrubým hodinovým výdělkem muže a ženy 13 %. České ženy však mají hodinové mzdy podle dat Eurostatu v průměru o 16,4 % nižší než muži.
Příloha: Analýza AMSP ČR na téma současné situace zaměstnanců
Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ AMSP ČR 2023_06_28_zaměstnanost
Analýza ke stažení zde:
Analýza zaměstnanců 2023