Praha, 22. února 2023 – Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravuje několik změn v Zákoníku práce (ZP), které se nepříjemně dotknou činnosti agentur práce. V rámci těchto příprav navíc učinilo vše pro to, aby se do budoucí podoby tohoto klíčového právního předpisu nemohly promítnout připomínky těch, kdo jsou oprávněni je vznášet. Patří mezi ně také Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).
Jde o dobu opakovaného přidělení zaměstnance stejnému uživateli, pokud už je vyčerpáno tříleté maximum práce pro něj. Dále jde o (výpovědní) dobu předčasného ukončení pracovněprávního vztahu zaměstnance u uživatele, který byl sjednán na dobu určitou.
Tyto změny jsou obsaženy v § 307b odst. 2 a v § 307c ZP. „Snažili jsme se text změn poněkud změkčit. V paragrafu 307b jsme usilovali o zkrácení doby uplynutí od výkonu práce u téhož zaměstnance pod tři roky, u 307c pak o snížení doby, kdy nesmí pracovněprávní vztah skončit z dříve než nejméně 14 kalendářních na 7 dní,“ popisuje manažer pro legislativu AMSP ČR Petr Maule.
„V prvním případě se říká, že ‚Agentura práce a uživatel jsou povinni zajistit, aby dočasné přidělení zaměstnance k výkonu práce u téhož uživatele nepřesáhlo dobu 3 let v rámci období 5 let. Pro účely posouzení doby 3 let se jednotlivé doby dočasných přidělení sčítají; to neplatí, jestliže od skončení předchozího dočasného přidělení zaměstnance k výkonu práce u téhož uživatele uplynula doba 3 let.‘ Ve druhém pak najdeme toto ustanovení: ‚Je-li pracovní smlouva nebo dohoda o pracovní činnosti mezi agenturou práce a zaměstnancem, jejíž součástí je ujednání o dočasném přidělení zaměstnance k uživateli, sjednána na dobu určitou, která je vymezena dobou dočasného přidělení zaměstnance k uživateli, a má-li dočasné přidělení skončit předčasně, nesmí pracovněprávní vztah skončit dříve než nejméně 14 kalendářních dnů po dni, v němž bylo jeho skončení oznámeno zaměstnanci,‘“ upřesňuje Jan Rechnovský, HR process consultant PKF Apogeo Group.
Ministerstvo ale návrhy na změny ze strany AMSP ČR nevzalo v potaz. A nejen to.
„V rámci vypořádání připomínek novely zákona o zaměstnanosti jsme se setkali s negativním přístupem ze strany MPSV,“ konstatuje Maule a pokračuje: „V případě vypořádání připomínek, kdy mají být předkladatel návrhu zákona a připomínkové místo – tedy AMSP ČR – vzájemně partnery, kteří se domluví na kompromisním řešení, jsme se setkali se zcela opačným přístupem. MPSV si uvědomuje postavení současné vládní koalice, která disponuje většinou v Poslanecké sněmovně, a takřka není MPSV ochotné k jakýmkoliv kompromisům, neboť to takzvaně protlačí silou.“
Vrcholem „vypořádání připomínek“ bylo podle něj oznámení o zkrácení termínu o dva dny, tedy ze středy na pondělí do konce pracovní doby MPSV. „Toto zkrácení by bylo možné se skřípáním zubů akceptovat, ale ne pokud je tato skutečnost oznámena v sobotu ve 13:20 a stanovisko není vyžadováno hned v pondělí,“ upozorňuje legislativec.
Tento přístup ministerstva a jeho zaměstnanců považuje AMSP ČR za nevhodný a chápe jej jako pohrdání sociálními partnery v rámci připomínkového řízení, neboť zaměstnanci ještě před započetím jednání znají jeho výsledek.
Dokládá to email, z vedení MPSV, kdy bylo AMSP ČR sděleno: „Ostatně z našeho ústního projednání dne 1. 2. 2023 bylo krajně nepravděpodobné, že bychom nějaký z rozporů odstranili.“
„Doufám, že tento vypořádávací šum se nám podaří odstranit, abychom dospěli ke kompromisům, které jsou v případě tak důležitého zákona, jakým zákon o zaměstnanosti nepochybně je, nutné,“ neztrácí nicméně optimismus Petr Maule.
Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ AMSP ČR 2023_02_22 Připomínkové řízení k Zákoníku práce