Tisková zpráva, 29. 11. 2022
Stravenky pouze v digitální podobě a s denním limitem na platbu. Takto dává smysl jejich podpora v rámci zaměstnaneckého stravování. Koncept zaměstnaneckých kantýn by měl být zachován, dobře plní svůj účel. Naopak stravenkový paušál, zavedený před dvěma roky, se v tomto směru neosvědčil. Nové strávníky do systému téměř nepřinesl, pracovníci peníze z paušálu ve většině případů nevyužívají k nákupu obědů v pracovní době, naopak pro firmy se stává zajímavým nástrojem daňové optimalizace. To jsou hlavní závěry Centra ekonomických a tržních analýz (CETA), které ve své studii analyzovalo jednotlivé přístupy k podpoře zaměstnaneckého stravování. Studie byla vytvořena podle metodiky Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), s níž analytici CETA práce na studii průběžně konzultovali.
„Pokud přijmeme tezi, že podpora zaměstnaneckého stravování přináší společenský užitek, má smysl zamýšlet se nad tím, jaká forma podpory přináší společnosti tohoto užitku nejvíce,“ říká k motivům vzniku analýzy Aleš Rod, ředitel výzkumu CETA, a dodává: „Právě to jsme udělali v naší práci. Ta tím poskytla i prostor pro zhodnocení dopadů evropského experimentu jménem stravenkový paušál, zavedeného vládou Andreje Babiše v lednu 2021.“
Studie CETA, která se mimo stravenkového paušálu věnuje i dalším využívaným nástrojům podpory zaměstnaneckého stravování, tedy stravenkám a zaměstnaneckým kantýnám, přesvědčivě dokazuje, že paušál zůstal daleko za očekáváním. „Stravenkový paušál je nefunkční z hlediska podpory zaměstnaneckého stravování, neboť do systému prakticky nepřibývají noví účastníci. Oproti proklamovanému milionu nových zaměstnanců činí za téměř dva roky fungování nárůst pouhých 55 tisíc osob, z nichž navíc pouze čtvrtina využívá nástroj k zamýšlenému účelu, tedy k úhradě stravy v pracovní době,“ říká Jan Šincl, analytik CETA. Paušál tak naplňuje rysy nástroje využívaného spíše k daňové optimalizaci, a má tak i negativní fiskální dopady. „Ty v letošním roce odhadujeme na 3,8 až 5,6 miliard Kč, v příštích letech pak mohou mnohonásobně narůstat podle toho, jak moc se firmy pod tlakem aktuální těžké situace ke stravenkovému paušálu rozhodnou sahat,“ vysvětluje Šincl.
Naopak velmi efektivní jsou z pohledu plnění zamýšleného účelu zaměstnanecké kantýny. Primárním cílem zaměstnaneckého stravování by tak mělo být zachování tohoto konceptu a podpora stávajícího trendu zvyšování kvality.
Efektivní a levnou alternativu pro zajištění podpory stravování nabízí i stravenky. Zde je ale nutné podporovat taková řešení, která jednak reflektují účelovost, tedy stravování v pracovní době, a zadruhé snižují administrativní zátěž všech zainteresovaných stran. „Z analýzy podpory stravování v členských státech EU vyplývá, že takovým řešením je nekompromisní tlak na digitalizaci systému a jeho kompletní převedení do elektronické podoby, podpořený zavedením limitu na denní platbu stravenkami. To velmi dobře zajistí plnění účelu, pro nějž byl tento regulatorní nástroj implementován,“ říká Michael Fanta, analytik CETA.
Podporu zaměstnaneckého stravování velmi intenzivně sledují i podnikatelé v gastronomii, neboť ztráta účelovosti v podpoře zaměstnaneckého stravování se jich přímo a nepříznivě dotýká. „Jen v letošním roce bude stravenkový paušál stát restaurace a kantýny na tržbách přes deset miliard korun, a tím postrádá svůj účel. Pro představu to znamená, že kvůli paušálu přicházejí restaurace o každý pátý oběd. Zákazníci na něj zkrátka nepřijdou a hledají si levnější náhražky,“ říká Luboš Kastner, člen představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR a garant platformy „Moje restaurace“.
Jak navíc upozorňuje Pavel Suchánek, odborník na výživu z Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), zaměstnanecké stravování není z pohledu výživy a zdraví člověka jen souhrn energetické hodnoty bílkovin, sacharidů a tuků, ale jeho dopad na zdraví zaměstnanců je daleko širší. „Klíčové jsou tři věci: Pravidelný rytmus přijímání stravy v určitou denní dobu zlepšuje kvalitu trávení a využívání živin, na rozdíl od nepravidelného, nárazového a impulzivního stravování. Druhým aspektem je stravovací hygiena a třetím, neméně důležitým, pak pestrost ve složení stravy – dopady snížené pestrosti stravování ukázal COVID, nárůst problémů s obezitou nebo cukrovkou 2. typu bude stát veřejné zdravotnictví desítky miliard korun,“ vysvětluje Suchánek.
Výstupem analýzy CETA, která je veřejně dostupná na webových stránkách www.eceta.cz, je doporučení systematicky sledovat vývoj podílu zaměstnanců využívajících jednotlivé benefity s přihlédnutím k tomu, jak tyto plní svůj primární účel. „Pokud regulatorní nástroj plní svůj racionálně definovaný účel, je přínosné, když se rozšiřuje počet jeho uživatelů – to by mělo být v zájmu všech zainteresovaných stran. Pokud nikoliv, systémovost takových opatření se vytrácí – na případné snižování zdanění práce přeci máme v daňové legislativě jiné nástroje,“ shrnuje Aleš Rod.
Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ-2022-11-29-CETA stravování