Praha, 1. února 2022 – Z údajů o vývoji HDP v závěru roku vyplývá, že tahounem hospodářského růstu v tomto období nebyly velké průmyslové podniky, ale spíše drobnější obchod a služby. Tomu odpovídají i data o prosincové nezaměstnanosti.
„V průmyslu dominují mezi zaměstnanci muži, a těm ve skutečnosti nezaměstnanost v prosinci vzrostla o téměř pět tisíc lidí. Oproti tomu u žen, které bývají zaměstnané spíše v malých a středních podnicích, klesl počet nezaměstnaných o téměř šest tisíc. Celková nezaměstnanost tedy v prosinci klesla jedině díky zaměstnávání žen, primárně mimo průmysl,“ komentuje Josef Jaroš, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).
„Proto vidíme i rostoucí roli malých a středních podniků v hospodářské obnově,“ říká Jaroš.
Malé a střední podniky dominují v sektorech, které přidanou hodnotu navýšily nejvíce: obchod, doprava, ubytování a pohostinství. To je významná proměna oproti předchozím letům, kdy byly často velké průmyslové firmy brány jako zachránce hospodářského růstu.
Lockdowny dopadly na malé a střední podniky nejvíce – nejen vzhledem k jejich malé možnosti spolehnout se na naakumulované zisky z minula, ale i kvůli typu sektorů, v nichž tyto firmy působí.
„Nesmíme zapomenout, že v rozbouřené době je i tažná síla malých a středních podniků v národním hospodářství poněkud zkreslená, neboť jde jistě o růst, nicméně z mnohem více poničených pozic. A tak ačkoli dnes táhnou ekonomický růst, nelze to brát jako návod: nelze nejprve ničit sektor, aby pak vykazoval o to vyšší růsty z rozvalin,“ upozorňuje Jaroš.
Mezi středoškoláky je nejvíc nezaměstnaných za poslední roky
AMSP ČR v souvislosti s nezaměstnaností upozorňuje ještě na jeden trend, který lze pozorovat v uplynulých dvou letech. Dramaticky totiž roste nezaměstnanost čerstvých absolventů středních a středních odborných škol. Týká se to bohužel především těch, kteří studium ukončili učňovskou zkouškou a výučním listem.
Nezaměstnanost absolventů středních a středních odborných škol v posledních dvou letech dramaticky roste. Podle statistik Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Národního pedagogického institutu ČR se to týká především těch, kteří studium ukončili učňovskou zkouškou a výučním listem.
„Zatímco v letech 2015 – 2019 počty absolventů, kteří po ukončení studia nenašli práci, soustavně klesaly, v roce 2020 nastal zvrat k horšímu a ten se loni ještě prohloubil,“ uvádí Eva Svobodová, členka představenstva a generální ředitelka AMSP ČR.
Celková míra nezaměstnanosti absolventů s výučním listem odrážející jejich počty v jednotlivých letech se v roce 2020 v meziročním srovnání zvýšila ze 4,2 % na 6,5 %, v roce 2021 jich bylo dokonce 9,8 %.
Jednotlivé řemeslné profese přitom nárůst nezaměstnanosti postihl v různém rozsahu. Podle statistik AMSP ČR patří k nejpostiženějším učební obory výrobce potravin (20 % nezaměstnaných v roce 2021), knihař (17,4 %), tiskař a prodavač (shodně 15,8 %), nebo oděvní výroba (17,1 %).
I to podle Jaroše souvisí s covidovou pandemií a opatření k jejímu potlačení.
„Trh práce byl dramaticky zasažen, a to se promítlo i do situace absolventů. Firmy jsou celkově opatrnější v přijímání nových zaměstnanců, protože se jim do budoucna cokoli obtížně plánuje,“ upozorňuje Jaroš a dodává: „Zaměstnavatelé jsou navíc ostražití vůči čerstvě vyučeným řemeslníkům, kteří absolvovali závěr studia v režimu distanční výuky a do školních dílen nesměli vkročit ani proto, aby připravovali své závěrečné práce. Nicméně to považujeme za výkyv v důsledku koronavirové krize, který se opět vrátí na pozitivní cestu zvyšování zájmu mladých o řemeslo.“
Tisková zpráva ke stažení zde:
TZ-2022-02-01-AMSP ČR nezaměstnanost