Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) představuje balíček nejdůležitějších legislativních změn, se kterými musí podnikatelé od roku 2018 počítat. Letošní výčet shrnula AMSP ČR do dvaceti pěti opatření s pozitivním, negativním nebo neutrálním dopadem na malé a střední firmy. Nejlépe vnímají podnikatelé rozšíření odpočtů na dítě a manželku u OSVČ a rozšíření státních záruk. Nespokojeni jsou malí a střední podnikatelé s novým režimem na ochranu osobních údajů GDPR a snížením hranice příjmů pro výdajové paušály u živnostníků.
Mezi pozitivně vnímané změny patří bezesporu rozšíření možnosti odpočtu na dítě a vyživovanou manželku i pro osoby samostatně výdělečně činné využívající výdajový paušál, stejně jako zvýšení daňového zvýhodnění na děti. Dobrou zprávou je i zvyšování možností elektronického podání daňových dokumentů nebo možnost platit na úřadech kartami. Správným krokem je rozšíření paušální daně pro podnikatele se zaměstnanci nebo pro ty, kteří si přivydělávají jako OSVČ k zaměstnání a zjednodušení daňového přiznání pro podnikání z malého rozsahu. Z účetních změn podnikatelé vítají zjednodušení uskutečnění zdanitelného plnění, možnosti opravy základu daně u finančního leasingu, úpravy v daňových odpisech nebo rozšíření okruhu vozidel, u nichž bude možné při proplácení výdajů na pracovní cesty použít skutečné výdaje za spotřebované pohonné hmoty. Spokojenost podnikatelů je potom rovněž se zásadní změnou v poskytování státních záruk, kdy se od sklonku roku rozšiřuje možnost využívat záruky ČMZRB za investiční a provozní úvěry i pro mimopražské podnikatele.
Neutrálně je podnikateli vnímána chystaná 3. a 4. vlna EET, část z nich elektronický režim vítá, část jej odmítá, přičemž nespokojenost je spíše u malých živnostníků, naopak středně velké firmy s elektronizací větší problém nemají. EET nicméně pravděpodobně ještě projde určitými změnami. Stejně tak je spíše neutrálně bráno další rozšíření tzv. reverse charge, kdy se nově přenáší daňová povinnost DPH např. při poskytnutí pracovníků pro stavební nebo montážní práce plátci DPH nebo při dodání zboží poskytovaného jako záruka při realizaci této záruky. Jak pozitivní, tak negativní reakce vzbuzuje i fakt, že k institutu nespolehlivého plátce DPH se nově zavádí nový institut nespolehlivé osoby.
Negativně je podnikateli vnímána asi největší změna v jejich administrativě za poslední roky, a to evropské nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, které bude účinná od května 2018 a které zcela nahrazuje současnou legislativu. GDPR se týká všech podniků, které v rámci své činnosti zpracovávají osobní údaje. Norma dopadá na jakéhokoli podnikatele, který má alespoň jednoho zaměstnance, má mezi svými klienty fyzické podnikající osoby apod. Dalším negativním opatřením je omezení maximální částky výdajů, které si bude moci uplatnit živnostník (OSVČ), který uplatňuje paušální výdaje. Tyto výdaje odpovídají nově výši příjmů 1 000 000 Kč. Podnikatelé očekávají, že účel nesplní ani ošetřovné, které převádí odpovědnost státu na zaměstnance a zaměstnavatele, navíc je pojato velmi široce s ohledem na výčet ošetřovaných příbuzných a může dojít lehce ke zneužívání této možnosti. Spíše negativně je vnímáno opětovné navýšení minimální mzdy, které za poslední čtyři roky roste již počtvrté, navíc se tím posouvají zaručené mzdy. To může v době krize negativně dopadnout jak na zaměstnavatele, tak na zaměstnance. Spíše negativně je vnímáno i další zvýšení záloh OSVČ na sociální a zdravotní pojištění, které se váže na růst průměrné mzdy a které dosáhne v součtu obou zálohových odvodů navýšení necelé 3 tisíce korun za rok.
Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR k tomu uvádí: „I když v balíčku změn na příští rok převažují lehce pozitivní změny, evropské nařízení o ochraně dat GDPR strhává stále více pozornosti podnikatelů a bude to nepochybně téma roku 2018, které svým rozsahem převýší například EET. Důležité je rovněž to, že nebyla nakonec přijata novela zákoníku práce, která byla šitá horkou jehlou a v důsledku by se stala hrozbou jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance.“